Kamarád taky rád

Tož já už fakt nevím děcka. Je to pár dní, co mi začala každodenní pracovní rutina, ale předtím jsem byla na chvíli doma. S MUŽEM. A tehdy se stalo něco, na co nemůžu přestat myslet. Chtěli jsme toho stihnout doma co nejvíc, rodinu, kamarády, taky se někam podívat. A jednoho kamaráda si MUŽ pozval na víkend domů, já ho předtím neznala. Večírek, grilovačka, fajn večer, jenže jsem si začala všímat, že po mně kamarád nějak kouká a má narážky. A já to vše záměrně ignorovala, protože můj život je už tak dost komplikovaný a na nějaké jednorázovky v něm místo není. Možná teďka hodně z vás zklamu, ale nějaké bezduché šukání s cizíma lidma jsem rázně utnula, ani si nemyslím, že bych měla nějak nadprůměrně sexuálních partnerů. Jsem spokojená s tím, jak to je a nepotřebuju se zaplítat s někým novým. No, aspoň to jsem si myslela. Musím říct, že tenhle kluk mě přitahoval, pořád přitahuje, je to typ, po kterém se vždycky otočím. Nabušený, hezky se směje a stejně tak jsem se celý večer smála i já jeho vtipům. I v hlavě to má celkem srovnaný. Dokonce MUŽ jednu chvíli jen seděl a poslouchal, jak se spolu bavíme a měl řeči, jestli nás nemá nechat o samotě. A lhát vám nebudu, nakonec jsme spolu v posteli skončili. Všichni tři. Ze začátku. Nechci se o tom bavit do detailů, ale bylo to kurevsky dobré. Sex tak, jak si ho představuju. Dost perverzní, bez nějakých něžností, prostě jebačka se vším všudy. Až mě samotnou překvapuje, co jsem si dovolila a co si mohli dovolit chlapi. Možná se o tom jednou rozepíšu, ale teď mám pocit, že bych nedokázala všechno podat tak, jak bych chtěla. Pere se to ve mně a nemyslím skoro na nic jiného.

S tím klukem jsme v kontaktu, ale nějaké další setkání neplánuju, dělí nás vzdálenost a hledat si čas, kdy bychom se viděli, je komplikované. Raději to nechám jen o tom jednom večeru. Jenže nějak to nemůžu dostat z hlavy, i když už nějaký čas utekl. Asi fakt vyřazuju nějakou auru, která volá, že jsem dostupná a mám ráda sex, neodkážu si to vysvětlit, protože podobný chování jsem zažila už víckrát, jenže to jsem si s nikým nezačínala. Poslední měsíce pícháme jen s MUŽEM, všechny ostatní jsem vždycky odpálkovala a pak to takhle zmrvím. Kvůli tomuhle pocitu si nechci nikoho dalšího pouštět do života, protože ten bordel v mojí hlavě se jen tak roztřídit nedá. Moje kamarádka mi kdysi řekla, že se snadno zamiluju. Ale to bylo před hodně lety, když jsem si myslela, že pokud o mě chlap projeví zájem, měla bych mu být vděčná a oddaně k němu vzhlížet. Na nějaké šťastně až do smrti jsem věřit přestala dávno a dávám to všem najevo i když se setkávám s nepochopením. Tak proč sakra mě tenhle zážitek tak rozhodil?

Dvacet nebo čtyřicet? Je v tom rozdíl?

Dobrovolně podstupuju lobotomii. Moje závislost ve všech bizárech světa asi překročila hranici, začala jsem sledovat současné youtůbery. To jde svět vážně takhle do prdele? V jednom videu holka řeší, že měla za život tři vážné vztahy, na čemž by nebylo nic nenormálního, kdyby jí nebylo sedmnáct. A to prý jsou jenom kluci, se kterýma byla dlouho, ne ti, se kterýma něco měla. To já si pak můžu připadat jako nezkušená holčina. Jasně, že se říká, že věk je jen číslo a někdo může namítat, že já jen žárlím, protože sama jsem začala se sexem pozdě, ale podle mě je hezký si to dětství prodloužit na co nejdýl. Já se taky pro generaci našich rodičů chovám jako malá rozmazlená holka, ale neříkám, že žiju standardně.

Můj nejstarší sexuální partner měl 44 let. Když mě bylo asi 25, takže rozdíl 19 let. Nějak to ale znát nebylo, sex byl zvláštní, celkem jsem si ho užila, jen ten chlap mluvil o sexu jako o milování, o kuřbě jako o felaci a ptal se mě, jestli mám menzes. Brrr. Proto, když jsme to ukončili, jsem si řekla, že starší chlapi nejsou asi nic pro mě. I když od jakživa byl Sean Connery pro mě jeden z nejvíc sexy chlapů na světě, Cristoph Waltz je to teďka a pro Brada Pitta bych zabíjela. O Davidovi Beckhamovi ani nemluvím. 

Druhý největší věkový rozdíl byl osm let. A to byl Slovák. Viz můj někdejší příspěvek, o něm se nemá cenu ani bavit, na hejty nemám náladu, všechno je tam. No a potom byli kluci jen o rok, dva starší nebo mladší než já. A pak je tu klučina, kterému bylo sedmnáct. Když mě bylo pětadvacet. Na to nijak pyšná nejsem, bylo to jednou, byl to kamarád, kterého jsme brali na akce a on byl do mě zamilovaný. Proč si se takhle chovala, ty blbko? Mně chodí celkem hodně zpráv od mladých kluků kolem dvaceti, že touží po sexu se starší ženou a já jsem jejich sen, jenže za prvé, já si jako nějaká milfka nepřipadám a za druhé při sexu s mladším klukem bych se cítila jako pedofil.

Pipinky a Pindíci

Středa, deset večer. Víte, co to znamená? Naked attraction. Asi není člověk u nás, který už o tomhle neslyšel. Já, jakožto největší milovník těhle kravin, jsem si to nemohla nechat ujít. Ale bizár jak sviňa. Kdyby existoval někdo, kdo neví, o co jde, jde o půlhodinový pořád na Óčku. Vysílají vždy od pondělí do středy v deset večer. Šest týpků nebo holčin soutěží o přízeň protějšku tak, že stojí za stěnou, která se postupně zvedá, takže první, co z člověka vidíte, je pipinka nebo pindík. Tak tomu vždycky říkám, že jdou v TV Pipinky a Pindíci. Stěna se zastaví a vy podle pohlavního orgánu máte vybrat, kdo z nich vypadne. A tak to pokračuje, vidíte hrudník, někdo vypadne, hlavu, někdo vypadne, potom slyšíte hlas, někdo vypadne. Pak se musí svléknout člověk, který hledá partnera a udělá konečné rozhodnutí. A pak jdou spolu na rande, které buď dopadne nebo nedopadne, to se dovíme v prostřihu jakože o dva, tři, čtyři týdny později. No, prostě sranda. Účastníci dostanou každý finanční odměnu v ultragalaktické výši 70 liber. Tak aspoň mají na autobus domů. Já jsem si z tohohle pořadu odnesla to, že lidi prostě dají na první dojem. Vždycky vyhraje někdo, kdo je fakt kunďák nebo kunda, koho já jsem si tipla hned, kdy jsem viděla obličeje. Bavím se, když tam zůstanou poslední dva a moderátorka se ptá, jak by zhodnotili protihráče. Tak jako jasně, když tam stojí proti sobě dvě holky, tak není divné, že se pochválí, ale dva kluci? Jasně, že můžou něco obdivovat na druhém chlapovi, ale říkat takhle, že má pěkný péro, má hezký chlupy, a podobně? 

"Pěkný prut, má pěkné koule, velké, dobře ho podpírají. Má fousy, nejsem zrovna fanynka, děsí mě, co by z nich mohlo vylézt. Má zadek jako broskvičku." Co jsem se nikde nedočetla je to, jestli ti lidi mají předepsaný nějaký scénář. Protože tohle vypouštět z pusy je fakt trochu odporný. Slizký. Úchylný. Nebo jak to popsat. Každopádně já to miluju, jsem tak trochu sebemrskačská :D 

Píchám často, píchám rád, prdel je můj kamarád?

Čtyři měsíce bez análního sexu. Čtyři měsíce jsem musela čekat, než mi to prdelka zase dovolí. Proč? Protože mi MUŽ při sexu natrhnul tím svým šulinem prdel. Myslela jsem si, že tohle se mi nikdy nemůže stát, jenže ono to jaksi jde. A taky jsem zjistila, že léčba se nesmí uspěchat. Protože já bych nejradši všechno hned, že jo. 

To si tak šukáte a řeknete, že byste to chtěli do prdelky. Přání rozkazem. Byla jsem vylízaná, uvolněná, připravená, tak se přece nemohlo nic stát, ten zadek mám projetý snad už tisíckrát. Jenže ouha. Něco bylo špatně. Moje dírka ho nechtěla pustit dál. Pálilo to jak sviňa a s každým dalším milimetrem čím dál víc. Já hrdinka jsem si myslela, že to je jen nějaký prvotní odpor, protože už párkrát se mi stalo, že to zpočátku šlo ztuha, ale teďka mi bliknul v hlavě SOS signál, že to něco horkýho a tuhýho musí ven. Jenže samozřejmě jsem musela nejdříve zkusit, jestli třeba náhodou... Prd. Krve jako z vola. V mém případě spíš z krávy. Jako vážně jsem začala přemýšlet, jestli to nejsou třeba hemoroidy nebo nějaký jiný zdravotní problém. Naštěstí nejsou, i přesto, že jsem úplně největší odpůrce doktorů na světě, jsem se tam vydala. No a prostě natrhlá prdel, ostuda jak prase, léčení na několik týdnů. Jenže bych to nebyla já, kdybych to už po týdnu nechtěla zkoušet znova. Nedoporučuju. Stačil se dostat jen na krajíček a bolest byla snad ještě větší než předtím. Takže naše čekání se opravdu protáhlo na čtyři měsíce. Zkoušeli jsme to prstem vždycky nejdříve, ale hned jsem poznala, že to nepůjde a když najednou po těch x týdnech jsem si byla jistá, že je vše ok, bylo to jak dosáhnout nirvány. Anální sex je kumšt a já jsem strašně ráda, že jsem jeho milovnicí. I když po tomhle zážitku jsem myslela, že moje prdel už napořád zůstane neprozkoumaná černá díra :D 

Trocha tlachání

Dneska to bude trochu neerotické povídání. Nějak mám potřebu se vypsat. Nebojte, článků mám rozepsaných dost, jen tomu chybí finiš. Než jsem si založila blog, trvalo to nějakou dobu. Znám se a věděla jsem, že se pauzy mezi příspěvky budou prodlužovat. Však jsem si dala pauzu dlouhou dva roky. Kdybych se psaním nepřestala, měla bych náměty ob den, byly to plodné dva roky. Plodné naštěstí jenom na zážitky, abychom si rozuměli. Jenže teď to u mě nějak vázne, nevím, o čem psát dřív, jak všechno správně poskládat, aby to bylo zajímavé. Zpětná vazba a ohlasy mě ale utvrdili, že co dělám, dělám dobře. Jenže dobře je za tři a já chci mít všechno na jedničku. Proto jsem vás chtěla poprosit, abyste byli trpěliví co se těch prodlev týče. Tady to svoje puntičkářství a perfekcionismus mám v sobě od mala. Vždycky jsem musela mít všechno tip ťop a čím jsem starší, tím je to pro mě těžší po pravdě. Články si po sobě čtu před zveřejněním několikrát, ale co češtinu používám málo, přijdu si jak středoškolák při zkoušení. Já, grammar nazis pro jiné, si tady píšu jak retard. Jo, jasný, používám nespisovnou češtinu a naše krásné nářečí, ale teď jsem se přistihla, že přemýšlím, jaké i/y se kde píše. OMG. Ale jak řekl MUŽ, při šukání češtinu nepotřebuješ. 

Přiznám se, že nějak před deseti lety jsem už jeden blog psala. Dokonce blog se stejnou tematikou jako tenhle. A dokonce jsem na něm měla svoje intimní fotky. Naštěstí zůstalo asi jen u pěti článků. Teďka jsem na něj narazila, protože se přiznávám, úplně jsem na jeho existenci zapomněla a hned jej smazala, dobrá trapka jsem byla. Tehdy se mi přehouplo z náct na cet, já objevovala sex po všech jeho stránkách a připadala jsem si strašně důležitá. Šukám a chci, aby to všichni věděli, rozumíte. Pamatuju si, když mi bylo devatenáct a já na maturitním večírku, samozřejmě pod vlivem alkoholu, všude rozhlašovala, že večer mě čeká sex. To, že si nepamatuju ani cestu domů, raději nekomentuju. Někdy se přistihnu, že přemýšlím o tom, jak ráda bych vrátila čas, jak udělala věci jinak, ale proč? Kdyby se nestalo, to co se stalo, neskončila bych tam, kde jsem. Trošku klišé, ale je to tak. Jsou věci, kterých lituju, vím, že jsem ublížila lidem, na kterých mi záleží, některým i tak, že už nejsme ani v kontaktu. Ale to je život, už dost tohohle sentimentu, taková dávno nejsem. Nebo?

Lena Paul

Tahle sedmadvacetiletá holka mě dost bere. Upřímně, když se koukám na nějaké to klasické video, dívám se právě na ni. Do klasických videí řadím i anál, abychom si rozuměli. A ten její jednoduše miluju. Slyšela jsem od MUŽE námitky, že je obyčejná a taková nijaká. Pro mě je krásná. Nejkrásnější. Když jsem začala psát blog a tak nějak prozkoumávat svět porna, ona u mě vyhrála. Žádné ty extra zmalované jakože krásky s umělýma ceckama, já tu její přirozenost zbožňuju. Protože ji miluju. Kdybyste to nepochopili, jenom jsem to napsala v těch pár řádcích asi stokrát :D Mimochodem, toho jejího bobra miluju taky :D A beze srandy, mám teď něco podobného a MUŽ už z toho běsní, ale mně se to líbí. Nebo jsem spíše pohodlná?

Když se vymění role

Je to moje tajné přání už dlouho. Jen mám vždy štěstí na chlapy, kteří o podobných hrátkách nechtějí ani slyšet. Moji prdel by okupovali permanentně, ale na svoji si sáhnout nenechají. Měla jsem štěstí, když jsem mohla dráždit prdelku mému kamarádovi, ale to bylo max, co mi kdy kdo dovolil. Nevím, jestli je to tím, že teď v poslední době je všechno tak jednotvárné a proto moje fantazie pracuje na plné obrátky, ale chtěla bych mít svoji chlapskou kurvičku. Jeden čas jsem si psala s klukem, který by mi ji i dělal, jenže on měl trochu jiné představy, chtěl, abychom spolu chodili po turistických stezkách a lidem, které potkáme, říkala, že je můj pes... A on by byl nahý... Ehm... Dobře no. Prý až mu splním tohle, on si nechá ojet análek. Když jsem ho poslala doprdele, protože mě začal pomalu stalkovat, řekl, že se nechá ošukat i tak, ale už jsem měla pocit, že bych jen přilévala olej do ohně a nejlepší se bude ho zbavit. Naštěstí tím, že jsem se odstěhovala hodně daleko, jsem s ním přetrhala veškerý kontakt a nelituju toho. Chuť na jeho prdelku taky časem přešla. Jenže ne chuť na prdelku jiných. S bývalým přítelem jsem byla spoustu let. A asi je to tak u všech a psala jsem o tom i nedávno, ale nějak jsme si na sebe zvykli a kdybych nechtěla něco víc, byli bychom spolu do teď. Několikrát jsem to na něj zkoušela, sáhnout si, i jsem mu o svém přání řekla, jenže mě poslal pěkně doprdele. Teda přímo tam ne, chápete. Pak přišel s tím, že když budu mít 55 kilo, tak do toho půjde. HA HA. Chlapská logika. Jasně, nikdy jsem nebyla ta hubená holka, jednu dobu měla celkem mindráky, jenže pak začala chodit s bývalým. A přišla jsem si pěkná. A pak začal mít hodně narážky na moji váhu, na to jak vypadám, i když já jsem si nepřipadala nějak oplácaná, prostě normální holka, co má prsa a prdel. Kámen v úrazu byl to, že přítelkyně od jeho kamaráda začala cvičit pětkrát týdně, když jsme grilovali, dávala si jen zeleninu a začalo to na ní být vidět. A já jaksi od našeho seznámení byla pořád stejná, možná ještě trochu přibrala, ale sakra... Se to říká, že když jsi ve spokojeném vztahu, že člověk nějaký to kilo nahoru má. Prostě jsem měla každý den na talíři, jak Bětka cvičí a jestli nechci chodit s ní a jestli si nechci dát na oběd salát, že on si koupil stejk, ale jen jeden, protože víc neměli. Opravdu. Prostě trapárna. Bohužel jsem člověk, který umí číst v lidech a píšu bohužel, protože bych chtěla být jednoduchá. Jednoduchá mysl, jednoduchý život. Byl to taky jeden z důvodů, proč jsme šli od sebe. Potkávala jsem kluky, kteří mi nadbíhali, říkali mi, jak jsem krásná a zvali na rande, jen ten, co jsem ho měla doma, mi tvrdil, že při mých 173 cm bych měla mít 55 kilo a míň. Pak už narovinu řekl, že se mu jednoduše líbí hubený holky, ale že se mnou bude. O, jak šlechetné. No. trochu jsem se rozvášnila, samozřejmě, že k tomuhle nikdy nedošlo a rozešli jsme se. Takže tahle prdel mi taky zůstala zapovězena.

Chtěla bych vám povědět o klukovi, co jsem ho potkala v práci. Přemýšlela jsem, že o něm napíšu speciální článek, ale tak trochu to souvisí s mou zadkovou obsesí. Řešil se mnou možnost zaměstnání u nás ve firmě, prostě se tam objevil, přišel rovnou s tím, že má na mě kontakt od kamaráda a rád by u nás pracoval. Nechal jsem ho šéfovi a dál si ho nevšímala, jenže jsme zjistili, že bydlí na stejném penzionu jako já. Byl tam celkem na týden, no a jasně, že jsme spolu skončili v posteli. Haluz byla i to, že pochází ze stejného města jako já. Takže jsem s ním jela i na pár dní do Čech. Práci u nás nedostal, ale ještě jednou přijel. Když byl u mě podruhé, trochu jsme popili, i s MUŽEM, a došlo i na hodně intimní otázky. Kdy týpek řekl, že je vlastně bisexuál. To MUŽ nějak nedal a raději šel spát, ale mě to strašně zajímalo. Z celýho toho mýho vyzvídání vylezlo to, že má i anální zkušenost s chlapem. Jenže pak se to vyprávění ubralo trochu někam jinam, než jsem chtěla. Zjistila jsem, že s tím klukem spal za prachy. A zjistila jsem, že ten kluk je můj dobrý kamarád. True story, bro. Tohle jen tak někoho nenapadne. My se teda s kamarádem celkem dlouho neviděli, já o něm vím, že je bisexuál a vždycky jsme si dělali srandu, kdy očekává zase svýho zajíčka, ale v životě by mě nenapadlo, že to bude tenhle týpek. Týpek, který se mi fakt líbil a jeden čas to vypadalo, že by z toho mohlo být i něco víc. Nakonec se kontakt mezi náma nějak vytratil, ale ne z tohohle důvodu, jen jsem si sama v sobě uvědomila, že pro kluky v mým životě, kteří nepracují, jsou uživateli marihuany, tváří se, jak se svět postavil proti nim, přitom na rodičích škemrají peníze na nájem, je dost. Ano, i já jsem se nechala překecat a nějaké peníze mu půjčila, teď už to vypadá, že spíše darovala. Ale nějak mě to neštve, zas tak velká částka to nebyla. Tohle mohla být má anální příležitost, prdelku na to měl krásnou, ale už se vidím, jak bych si nadávala. Už někomu jen tak na špek neskočím. Kdyžtak může někdo na ten můj :D Doslovně :D 

Tati, a prdí taky hadi?

Jednou takhle v noci kdysi dávno... 

Já: Čemu se směješ? (naštvaně, protože jsem žila v domnění, že se škodolibě směje tomu, jak nemůžu         spát)

On: Ty to fakt nevíš? (smíchy se za břicho popadaje)

Další z článků, které bych mohla vytáhnout ze šuplíku s názvem "Je to nechutný, ale dělají to všichni". A je to přirozený. A mně to ani nechutný nepřijde. Prostě jsem prděla ze spaní :D Přišlo mi to hodně trapný, dokonce jsem se omlouvala, ale jelikož nerada přiznávám svou porážku, svedla jsem to na MUŽE, že mě našťouchal vzduch do zadku při análku :D Zrovna před týdnem jsme seděli s kamarády u pivka a došlo dokonce i na toto téma. Kámoška se úplně pohoršovala, že by před svojim prdět rozhodně nemohla. Já prožila půl rok ve společnosti chlapů, nejlepších kamarádů, kdy jsme dělali všechno spolu, všechen čas, kromě pracovního, jsme trávili spolu a takovou prdící symfonii jen dak někdo neslyšel a já jim to za zlé neměla. Nějak se nad tím nikdo ani nezamýšlel, spíše jsme si z toho dělali prdel.

                                           

Něco jiného je, když si v tom někdo přímo libuje. Já jsem oblibu ve fetiš sexu, kam se tahle praktika zařazuje, nenašla. Sem tam se na nějaké takové video kouknu, ale spíše jen ze zvědavosti. A jen mě to v tom, že zase tak ujetá v sexu nejsem. Nechat si prdět do obličeje je už trochu přes čáru. A dívat se na videa, kde chlap šuká holku do prdele, potom vytáhne čuráka a rozplývá se nad tím, jak z ní jde vzduch... Nevím, nevím no, já bych se bála, že ze mě vyletí spíše něco v pěkném stavu než v plynném :D I když v poslední době potřebuju mít na anál pocit vyprázdnění a čistoty, dříve jsem to tak neřešila. Mám ráda takové ty videa faily při sexu a když o tom teď píšu, vzpomněla jsem si na jedno, kde holka lízala chlapovi anál a on si usral do jejího obličeje. Omylem. Já rimming ráda přijímám i dávám a teďka opravdu nevím, jak bych se zachovala, kdyby se něco takového stalo mně. Ale jak se znám, měla bych z toho prdel. A o to tady jde. O prdel.

Sice jsem v čínským horoskopu kůň a ne had, ale ano, Pepíno, hadi prdí taky :D 

Musíme si dělat radost

Před pár týdny jsem byla nucena provizorně bydlet s MUŽEM u našich známých. Celkem necelý měsíc, ale znáte to. Nejste ve svým a nelibuju si úplně v narušování něčího soukromí. Teda my tam byli sami, protože oni byli u její rodiny na Slovensku kvůli koronaviru, ale stejně. Věci jsem si ani nevybalila z kufru, všechno jsem měla pěkně poskládané na komínkách, abych, až půjdu do nového, s tím neztrácela čas. Jenže nastanou situace, kdy ty cízí šuplíky otevřít musíte. Tak se stalo, že při hledání blbé jehli s nití, jsem našla něco úplně jiného. A to jsem měla od kámošky svolení. Prostě tam byla taška s hračkama. S jakýma si asi domyslíte. Nějak podrobně jsem to nezkoumala, ale když máte průhlednou tašku, těžce nevidíte obsah uvnitř. A zaujal mě tam anální kolík. Teda spíš anální kůl. A ještě k tomu nafukovací. Já análek miluju, nijak se tím netajím, ale z tohohle extrémního roztahování se moje prcka stahuje strachy. Dál jsem to nezkoumala a vrátila všechno na místo. Jenže mě to inspirovalo k tomu, že bych měla rozšířit svoji sbírku hraček. Jestli se tomu dá říkat sbírka, protože ta obsahovala akorát vibrátor a anální kolík z Aliexpresu. Když se mi naskytla možnost odjet na pár dní domů, najela jsem si na stránky jednoho sexshopu a házela věci do košíku. Nepatřím k takovým těm lidem, kteří by si nedopřáli a šetřili každou korunu, proto podle toho vypadají taky moje nákupy a tyhle nebyly výjimkou. Vždycky jsem si přála Womanizer, ale dávat za něj skoro pět tisíc mi bylo líto. No a teď, když přistály na kartě peníze, bylo rozhodnuto. A nelituju. I když někdy pořád přemýšlím nad tím, jestli by jinší stimulátor za menší peníze neudělal stejnou službu. No, zjišťovat to nebudu, tohle je úplná pecka. Orgasmus zaručen. Je jiný, než když si to dělám jen rukou, když mi to MUŽ dělá pusou nebo čurákem. Někdy to trvá dýl, někdy pár minutek, ale jsem z toho úplně hotová. Měla jsem strach, abych se na něm nestala nějak závislá, ale musím říct, že jej nevyužívám tak často, jak bych si předtím myslela. Pořád ten tělesný kontakt s druhou osobou je přece jen lepší. Co musím popsat je zážitek, kdy jsme se ho rozhodli použít při análním sexu. MUŽ mi čuráka nestrčil do zadku ani po půlku a byla jsem hotová. Pokud vám nevadí vyšší cena, můžu tuhle hračku jen doporučit, je to její jediné mínus. Tak pojďme dál. Měla jsem doma jenom takového chudáčka do zadečku z Aliexpresu, tak jsem se rozhodla, že mu objednám kamaráda. Teda kamarády hned tři. Prostě pro anál budu mít vždy slabost. Vzala jsem si kuličky, kolík, který se postupně rozšiřuje a ještě takový ten rozkošný šperk do zadku, protože ten musí mít každý. A dobrý. Každý, kdo si někdy něco strkal dobrovolně do zadku, ví, co to s ním dělá. A mně všecky tyhle věcičky dělají dobře stejně. Nejsou nijak velký, tak akorát, aby člověka prdel nebolela, ale aby z toho taky něco měl. U mě je to nutnost při lízání, protože to několikanásobně zvyšuje rozkoš. MUŽ už takhle rozehrává orální symfonii, ale když mi tam strčí prst, nebo teď teda už ten kolík, je to hned. Stejně tak i při sexu. Je lepší píchat s kolíkem v zadku, ten pocit je jiný, mnohem intenzivnější. A když si dám ještě vrnítko na klitoris. Konec, už jen představa toho mě rajcuje.  Dále jsem si nechala poslat venušiny kuličky, ale to spíše ze zdravotních důvodů, protože všude čtu, jak je to fajn pro pánevní dno. No tak proč ne. Abych se přiznala, se mnou nedělají absolutně nic. Jsou kovové a v sobě mají ještě další kuličky, které by pohybem měly stimulovat, ale fakt nic. Vím ale, že nejsem jediná, hodně mých kamarádek to má podobně. Takže si je dávám spíše při uklízení nebo když jedu na nákup. Vždycky jsem to chtěla zkusit, ale jelikož jsem k tomu imunní, přemýšlím spíše o tom análním kolíku. Kdyžtak dám vědět, jestli jsem nemusela mezi regály ho vyndat :D

Čo ti jebe?

Už mockrát jsem si říkala, proč sakra nemůžu být, co se vztahů týče, normální. Vždycky, když jsem se s někým zapletla, dopadlo to slzavým údolím nebo následnou totální ignorací z mojí strany. Od svých sedmnácti jsem měla vztah, který trval sedm let. A já si myslela, že jsem šťastná. Jenže tomu tak nebylo. Nikde jsem nechodila, neměla skoro žádné kamarády a myslela si, že to, že jsem našla Pana božského, mi k životu úplně stačí. Jenže vztahy mají být o kompromisech. A ten náš byl. Z mojí strany. Takže vlastně žádný kompromis, ale ústupek. Se divím, že nám to takhle dlouho vydrželo, na druhou stranu mi to dalo to, že dneska už dokážu s grácií poslat všechny kokoty do prdele. Možná, že je to i mým přístupem, možná, kdybych dala nějakému chlápkovi šanci, může mi ukázat, že mužská část naší populace se dokáže chovat slušně, ale zatím se tak nestalo. Asi jsem prokletá. MUŽ je muž, je to nejlepší kamarád, přítel, ale někdy taky totální idiot, lavrboj, rameno na vybrečení a v neposlední řadě fakt dobrej píchač a hlavně tolerantní chlap. Za ty dva roky mojí nečinnosti jsem se s pár klukama seznámila. A tohle je článek o jednom z nich.

Vždycky jsem měla slabost pro Slováky. A jednoho takového jsem potkala na dovolené, na kterou mě vzal MUŽ. Už se znali z dřívějška, ale sám MUŽ pronesl, že o něm nemůže říct, že je to kamarád, spíš známý, protože tenhle Slovák je hodně specifická postava. No nějak jsme se se Slovákem sblížili a když jsme s MUŽEM po týdnu odjížděli na další část naší cesty po Evropě, skoro jsem musela zamáčknout slzu. Ale odjížděla jsem s pozvánkou do Tater. Čo ti jebe? Nejdřív jsem nad tím ani neuvažovala, ale celkem dost jsme si volali, psali a dokonce MUŽ mě sám odvezl na nádraží a mával mi z nástupiště. Co budu povídat, byl to zvláštní týden. Celkem si mě ten chlap získal, zpáteční cesta byla ve znamení pofňukávání. Došlo to až tak daleko, že i díky němu jsem se dokopala a odjela do ciziny za ním. Teda ne úplně za ním, ale s MUŽEM, který byl taky jediný, kdo o nás věděl. Jelikož v místě, kde teď žiju, je velká komunita Čechů a Slováků, nebylo těžké se adaptovat. A hlavně šlo náš "vztah" se Slovákem docela dobře skrývat. Já jsem o žádné skrývání nestála, stejně jsme spolu jen spali a neviděla jsem problém v tom, kdyby to někdo věděl. Jenže asi je něco divnýho na tom, že vám člověk tvrdí, jak by si nás dovedl představit spolu jako pár a pak, když s váma stráví noc, ostatním tvrdí, že spal doma. Jasně, jednou, dvakrát, proč ne, ale takhle to bylo pořád. Čím víc jsme se poznávali, tím víc jsem chápala, že tohle úplně nepůjde. Ani v té posteli to neklapalo. Byl tak průměrně vybavený, což mně vyhovuje. Jenže ho měl tak zvláštně zahnutýho nahoru. Když jsme jebali, tak chtěl jen, abych byla pod ním. Tak se stalo, že jak mě dloubal pořád tím jedním stylem a do toho jednoho místa, že mě to začalo bolet. A fakt dost. Když jsem mu řekla, že bychom mohli změnit polohu, tak se urazil. Čo ti jebe? Když jsem mu řekla, že mám ráda lízání, tak ze sebe dělal macha a ve výsledku vydržel asi dvě minuty. A tvářil se jak kdybych prožila nejlepší orgáč v životě, přitom jsem ani nestihla zaznamenat, že něco proběhlo. Když jsem mu řekla, že mě nebaví dlouhý sex, on na to jen řekl, že on jo a že s ním si to oblíbím. Ani piču. Několikrát se stalo, že jsem celou akci ukončila s tím, že mě to nebaví a byl oheň na střeše. Celé to dopadlo tak, že jsem se na Silvestra opila a všechno mu to vytmavila. A skončila jsem na černé listině. Kdykoliv jsme se potkali, dělal, že neexistuju. Začal mě pomlouvat před mýma kamarádama a sabotoval dokonce i moji práci. Tož malé uražené děcko. Pak začal první lockdawn, já odjela domů a když jsem se po třech měsících vrátila, už měl ofiko přítelkyni. Dobře, taky jsem udělala pěknou botu, to když jsme se opili u Slováka v hospodě kde pracuje a já svému šéfovi. který je zároveň můj dobrý kamarád, vyprávěla, jak jsem měla trojku, jak mám ráda anál a podobné historky z mého sexuálního života. Potom mi Slovák jen napsal zprávu, kde stálo, že dobrý pocit, který ze mě měl, vyprchal a přeje mi pěknou cestu domů. Čo ti jebe? Nakonec mi laskavě dal druhou šanci. A pak stejně přišel vzpomínaný Silvestr. Nelituju toho. Mám sice pro Slováky slabost, ale jestli by měl každý povahu jako tenhle člověk, už bych raději ani Tatry nenavštívila. A to hory miluju. 

Když jsem tak nad vším přemýšlela, uvědomila jsem si, že asi nedokážu být věrná, prožít život jen s jedním člověkem. A chlap, který by mi tohle toleroval, neexistuje. Do MUŽE jsem byla taky zakoukaná, ale teď, když vlastně spolu jsme, i když za nějaký oficiální vztah se to nedá považovat, vím, že bych si žádné šťastní až do smrti představit nedokázala. Jsem ženská, která nikdy nechce mít děti, nikdo mi to nevěří, ale nechci je. Jsem ženská, která si chce užívat, poznávat nové místa, nové lidi, učit se nové věci. A tohle by chlap prostě brzdil. Je to se mnou těžký, no...

Volejte sláva a tři dny se radujte

Helou evrybády! Už jste si určitě mysleli, že jsem odešla bez rozloučení. Tak nějak to vlastně bylo, i když moje odmlka nebyla tak úplně plánovaná. Jenže znáte to. Člověk míní, život mění. A že ten můj teda nabral na obrátkách. Nechci zacházet do detailů, ale byla to jízda. A pořád je. Musím říct, že zažívám nejlepší životní období. I v téhle zkurvené kovidové době. Musím zaklepat na svoji dutou hlavu, ale naštěstí mě se tahle nemoc vyhýbá, stejně jako mým blízkým. Horší už je to po té pracovní stránce, ale naštěstí nemusím posluhovat v té naší maličké republice, kde se ti nahoře starají maximálně o sebe. Nebudu tady řešit politiku, jen chci říct, že vidím, že se jde vydat i jinou cestou a může to fungovat. Takže, drž se, ČR!

Vtipný je, jak koukám na archiv článků a za rok 2020 tu není ani jeden. A kurva že mě to pěkně sere, protože blog mě vždycky bavil. Jen se toho tolik semlelo, že jsem ho musela odsunout na druhou kolej. Odstěhovala jsem se do zahraničí a vypadá to, že natrvalo. Mám práci snů a zjistila jsem, že se dokážu domluvit i jinak než česky. Jsem s MUŽEM a nehodlám to měnit. Do dalších článků bych se ráda rozepsala o svých zážitcích, ale ráda bych trochu styl blogu pozměnila. Možná. Podle toho, jak se mi podaří. A možná zůstanu u svých výblitků, jak jste zvyklí. Sexuálních zážitků bylo nespočet, že ani nevím, kterým začít. Sice jsem psala, že jsem stále s MUŽEM, ale samozřejmě nezůstalo jen u něj a poznala jsem i další chlapy. No. Když se na to teďka dívám, nevím jestli se jim dá říkat chlapi. Ale to zase v některém z dalších příspěvků, ať si to nevystřílím hnedka takhle na začátku.