středa 31. března 2021

Trocha tlachání

Dneska to bude trochu neerotické povídání. Nějak mám potřebu se vypsat. Nebojte, článků mám rozepsaných dost, jen tomu chybí finiš. Než jsem si založila blog, trvalo to nějakou dobu. Znám se a věděla jsem, že se pauzy mezi příspěvky budou prodlužovat. Však jsem si dala pauzu dlouhou dva roky. Kdybych se psaním nepřestala, měla bych náměty ob den, byly to plodné dva roky. Plodné naštěstí jenom na zážitky, abychom si rozuměli. Jenže teď to u mě nějak vázne, nevím, o čem psát dřív, jak všechno správně poskládat, aby to bylo zajímavé. Zpětná vazba a ohlasy mě ale utvrdili, že co dělám, dělám dobře. Jenže dobře je za tři a já chci mít všechno na jedničku. Proto jsem vás chtěla poprosit, abyste byli trpěliví co se těch prodlev týče. Tady to svoje puntičkářství a perfekcionismus mám v sobě od mala. Vždycky jsem musela mít všechno tip ťop a čím jsem starší, tím je to pro mě těžší po pravdě. Články si po sobě čtu před zveřejněním několikrát, ale co češtinu používám málo, přijdu si jak středoškolák při zkoušení. Já, grammar nazis pro jiné, si tady píšu jak retard. Jo, jasný, používám nespisovnou češtinu a naše krásné nářečí, ale teď jsem se přistihla, že přemýšlím, jaké i/y se kde píše. OMG. Ale jak řekl MUŽ, při šukání češtinu nepotřebuješ. 

Přiznám se, že nějak před deseti lety jsem už jeden blog psala. Dokonce blog se stejnou tematikou jako tenhle. A dokonce jsem na něm měla svoje intimní fotky. Naštěstí zůstalo asi jen u pěti článků. Teďka jsem na něj narazila, protože se přiznávám, úplně jsem na jeho existenci zapomněla a hned jej smazala, dobrá trapka jsem byla. Tehdy se mi přehouplo z náct na cet, já objevovala sex po všech jeho stránkách a připadala jsem si strašně důležitá. Šukám a chci, aby to všichni věděli, rozumíte. Pamatuju si, když mi bylo devatenáct a já na maturitním večírku, samozřejmě pod vlivem alkoholu, všude rozhlašovala, že večer mě čeká sex. To, že si nepamatuju ani cestu domů, raději nekomentuju. Někdy se přistihnu, že přemýšlím o tom, jak ráda bych vrátila čas, jak udělala věci jinak, ale proč? Kdyby se nestalo, to co se stalo, neskončila bych tam, kde jsem. Trošku klišé, ale je to tak. Jsou věci, kterých lituju, vím, že jsem ublížila lidem, na kterých mi záleží, některým i tak, že už nejsme ani v kontaktu. Ale to je život, už dost tohohle sentimentu, taková dávno nejsem. Nebo?

čtvrtek 18. března 2021

Lena Paul

Tahle sedmadvacetiletá holka mě dost bere. Upřímně, když se koukám na nějaké to klasické video, dívám se právě na ni. Do klasických videí řadím i anál, abychom si rozuměli. A ten její jednoduše miluju. Slyšela jsem od MUŽE námitky, že je obyčejná a taková nijaká. Pro mě je krásná. Nejkrásnější. Když jsem začala psát blog a tak nějak prozkoumávat svět porna, ona u mě vyhrála. Žádné ty extra zmalované jakože krásky s umělýma ceckama, já tu její přirozenost zbožňuju. Protože ji miluju. Kdybyste to nepochopili, jenom jsem to napsala v těch pár řádcích asi stokrát :D Mimochodem, toho jejího bobra miluju taky :D A beze srandy, mám teď něco podobného a MUŽ už z toho běsní, ale mně se to líbí. Nebo jsem spíše pohodlná?








pátek 12. března 2021

Když se vymění role

Je to moje tajné přání už dlouho. Jen mám vždy štěstí na chlapy, kteří o podobných hrátkách nechtějí ani slyšet. Moji prdel by okupovali permanentně, ale na svoji si sáhnout nenechají. Měla jsem štěstí, když jsem mohla dráždit prdelku mému kamarádovi, ale to bylo max, co mi kdy kdo dovolil. Nevím, jestli je to tím, že teď v poslední době je všechno tak jednotvárné a proto moje fantazie pracuje na plné obrátky, ale chtěla bych mít svoji chlapskou kurvičku. Jeden čas jsem si psala s klukem, který by mi ji i dělal, jenže on měl trochu jiné představy, chtěl, abychom spolu chodili po turistických stezkách a lidem, které potkáme, říkala, že je můj pes... A on by byl nahý... Ehm... Dobře no. Prý až mu splním tohle, on si nechá ojet análek. Když jsem ho poslala doprdele, protože mě začal pomalu stalkovat, řekl, že se nechá ošukat i tak, ale už jsem měla pocit, že bych jen přilévala olej do ohně a nejlepší se bude ho zbavit. Naštěstí tím, že jsem se odstěhovala hodně daleko, jsem s ním přetrhala veškerý kontakt a nelituju toho. Chuť na jeho prdelku taky časem přešla. Jenže ne chuť na prdelku jiných. S bývalým přítelem jsem byla spoustu let. A asi je to tak u všech a psala jsem o tom i nedávno, ale nějak jsme si na sebe zvykli a kdybych nechtěla něco víc, byli bychom spolu do teď. Několikrát jsem to na něj zkoušela, sáhnout si, i jsem mu o svém přání řekla, jenže mě poslal pěkně doprdele. Teda přímo tam ne, chápete. Pak přišel s tím, že když budu mít 55 kilo, tak do toho půjde. HA HA. Chlapská logika. Jasně, nikdy jsem nebyla ta hubená holka, jednu dobu měla celkem mindráky, jenže pak začala chodit s bývalým. A přišla jsem si pěkná. A pak začal mít hodně narážky na moji váhu, na to jak vypadám, i když já jsem si nepřipadala nějak oplácaná, prostě normální holka, co má prsa a prdel. Kámen v úrazu byl to, že přítelkyně od jeho kamaráda začala cvičit pětkrát týdně, když jsme grilovali, dávala si jen zeleninu a začalo to na ní být vidět. A já jaksi od našeho seznámení byla pořád stejná, možná ještě trochu přibrala, ale sakra... Se to říká, že když jsi ve spokojeném vztahu, že člověk nějaký to kilo nahoru má. Prostě jsem měla každý den na talíři, jak Bětka cvičí a jestli nechci chodit s ní a jestli si nechci dát na oběd salát, že on si koupil stejk, ale jen jeden, protože víc neměli. Opravdu. Prostě trapárna. Bohužel jsem člověk, který umí číst v lidech a píšu bohužel, protože bych chtěla být jednoduchá. Jednoduchá mysl, jednoduchý život. Byl to taky jeden z důvodů, proč jsme šli od sebe. Potkávala jsem kluky, kteří mi nadbíhali, říkali mi, jak jsem krásná a zvali na rande, jen ten, co jsem ho měla doma, mi tvrdil, že při mých 173 cm bych měla mít 55 kilo a míň. Pak už narovinu řekl, že se mu jednoduše líbí hubený holky, ale že se mnou bude. O, jak šlechetné. No. trochu jsem se rozvášnila, samozřejmě, že k tomuhle nikdy nedošlo a rozešli jsme se. Takže tahle prdel mi taky zůstala zapovězena.


Chtěla bych vám povědět o klukovi, co jsem ho potkala v práci. Přemýšlela jsem, že o něm napíšu speciální článek, ale tak trochu to souvisí s mou zadkovou obsesí. Řešil se mnou možnost zaměstnání u nás ve firmě, prostě se tam objevil, přišel rovnou s tím, že má na mě kontakt od kamaráda a rád by u nás pracoval. Nechal jsem ho šéfovi a dál si ho nevšímala, jenže jsme zjistili, že bydlí na stejném penzionu jako já. Byl tam celkem na týden, no a jasně, že jsme spolu skončili v posteli. Haluz byla i to, že pochází ze stejného města jako já. Takže jsem s ním jela i na pár dní do Čech. Práci u nás nedostal, ale ještě jednou přijel. Když byl u mě podruhé, trochu jsme popili, i s MUŽEM, a došlo i na hodně intimní otázky. Kdy týpek řekl, že je vlastně bisexuál. To MUŽ nějak nedal a raději šel spát, ale mě to strašně zajímalo. Z celýho toho mýho vyzvídání vylezlo to, že má i anální zkušenost s chlapem. Jenže pak se to vyprávění ubralo trochu někam jinam, než jsem chtěla. Zjistila jsem, že s tím klukem spal za prachy. A zjistila jsem, že ten kluk je můj dobrý kamarád. True story, bro. Tohle jen tak někoho nenapadne. My se teda s kamarádem celkem dlouho neviděli, já o něm vím, že je bisexuál a vždycky jsme si dělali srandu, kdy očekává zase svýho zajíčka, ale v životě by mě nenapadlo, že to bude tenhle týpek. Týpek, který se mi fakt líbil a jeden čas to vypadalo, že by z toho mohlo být i něco víc. Nakonec se kontakt mezi náma nějak vytratil, ale ne z tohohle důvodu, jen jsem si sama v sobě uvědomila, že pro kluky v mým životě, kteří nepracují, jsou uživateli marihuany, tváří se, jak se svět postavil proti nim, přitom na rodičích škemrají peníze na nájem, je dost. Ano, i já jsem se nechala překecat a nějaké peníze mu půjčila, teď už to vypadá, že spíše darovala. Ale nějak mě to neštve, zas tak velká částka to nebyla. Tohle mohla být má anální příležitost, prdelku na to měl krásnou, ale už se vidím, jak bych si nadávala. Už někomu jen tak na špek neskočím. Kdyžtak může někdo na ten můj :D Doslovně :D 



středa 10. března 2021

Tati, a prdí taky hadi?

Jednou takhle v noci kdysi dávno... 

Já: Čemu se směješ? (naštvaně, protože jsem žila v domnění, že se škodolibě směje tomu, jak nemůžu         spát)

On: Ty to fakt nevíš? (smíchy se za břicho popadaje)


Další z článků, které bych mohla vytáhnout ze šuplíku s názvem "Je to nechutný, ale dělají to všichni". A je to přirozený. A mně to ani nechutný nepřijde. Prostě jsem prděla ze spaní :D Přišlo mi to hodně trapný, dokonce jsem se omlouvala, ale jelikož nerada přiznávám svou porážku, svedla jsem to na MUŽE, že mě našťouchal vzduch do zadku při análku :D Zrovna před týdnem jsme seděli s kamarády u pivka a došlo dokonce i na toto téma. Kámoška se úplně pohoršovala, že by před svojim prdět rozhodně nemohla. Já prožila půl rok ve společnosti chlapů, nejlepších kamarádů, kdy jsme dělali všechno spolu, všechen čas, kromě pracovního, jsme trávili spolu a takovou prdící symfonii jen dak někdo neslyšel a já jim to za zlé neměla. Nějak se nad tím nikdo ani nezamýšlel, spíše jsme si z toho dělali prdel.

                                           

Něco jiného je, když si v tom někdo přímo libuje. Já jsem oblibu ve fetiš sexu, kam se tahle praktika zařazuje, nenašla. Sem tam se na nějaké takové video kouknu, ale spíše jen ze zvědavosti. A jen mě to v tom, že zase tak ujetá v sexu nejsem. Nechat si prdět do obličeje je už trochu přes čáru. A dívat se na videa, kde chlap šuká holku do prdele, potom vytáhne čuráka a rozplývá se nad tím, jak z ní jde vzduch... Nevím, nevím no, já bych se bála, že ze mě vyletí spíše něco v pěkném stavu než v plynném :D I když v poslední době potřebuju mít na anál pocit vyprázdnění a čistoty, dříve jsem to tak neřešila. Mám ráda takové ty videa faily při sexu a když o tom teď píšu, vzpomněla jsem si na jedno, kde holka lízala chlapovi anál a on si usral do jejího obličeje. Omylem. Já rimming ráda přijímám i dávám a teďka opravdu nevím, jak bych se zachovala, kdyby se něco takového stalo mně. Ale jak se znám, měla bych z toho prdel. A o to tady jde. O prdel.

Sice jsem v čínským horoskopu kůň a ne had, ale ano, Pepíno, hadi prdí taky :D 

úterý 9. března 2021

Musíme si dělat radost

Před pár týdny jsem byla nucena provizorně bydlet s MUŽEM u našich známých. Celkem necelý měsíc, ale znáte to. Nejste ve svým a nelibuju si úplně v narušování něčího soukromí. Teda my tam byli sami, protože oni byli u její rodiny na Slovensku kvůli koronaviru, ale stejně. Věci jsem si ani nevybalila z kufru, všechno jsem měla pěkně poskládané na komínkách, abych, až půjdu do nového, s tím neztrácela čas. Jenže nastanou situace, kdy ty cízí šuplíky otevřít musíte. Tak se stalo, že při hledání blbé jehli s nití, jsem našla něco úplně jiného. A to jsem měla od kámošky svolení. Prostě tam byla taška s hračkama. S jakýma si asi domyslíte. Nějak podrobně jsem to nezkoumala, ale když máte průhlednou tašku, těžce nevidíte obsah uvnitř. A zaujal mě tam anální kolík. Teda spíš anální kůl. A ještě k tomu nafukovací. Já análek miluju, nijak se tím netajím, ale z tohohle extrémního roztahování se moje prcka stahuje strachy. Dál jsem to nezkoumala a vrátila všechno na místo. Jenže mě to inspirovalo k tomu, že bych měla rozšířit svoji sbírku hraček. Jestli se tomu dá říkat sbírka, protože ta obsahovala akorát vibrátor a anální kolík z Aliexpresu. Když se mi naskytla možnost odjet na pár dní domů, najela jsem si na stránky jednoho sexshopu a házela věci do košíku. Nepatřím k takovým těm lidem, kteří by si nedopřáli a šetřili každou korunu, proto podle toho vypadají taky moje nákupy a tyhle nebyly výjimkou. Vždycky jsem si přála Womanizer, ale dávat za něj skoro pět tisíc mi bylo líto. No a teď, když přistály na kartě peníze, bylo rozhodnuto. A nelituju. I když někdy pořád přemýšlím nad tím, jestli by jinší stimulátor za menší peníze neudělal stejnou službu. No, zjišťovat to nebudu, tohle je úplná pecka. Orgasmus zaručen. Je jiný, než když si to dělám jen rukou, když mi to MUŽ dělá pusou nebo čurákem. Někdy to trvá dýl, někdy pár minutek, ale jsem z toho úplně hotová. Měla jsem strach, abych se na něm nestala nějak závislá, ale musím říct, že jej nevyužívám tak často, jak bych si předtím myslela. Pořád ten tělesný kontakt s druhou osobou je přece jen lepší. Co musím popsat je zážitek, kdy jsme se ho rozhodli použít při análním sexu. MUŽ mi čuráka nestrčil do zadku ani po půlku a byla jsem hotová. Pokud vám nevadí vyšší cena, můžu tuhle hračku jen doporučit, je to její jediné mínus. Tak pojďme dál. Měla jsem doma jenom takového chudáčka do zadečku z Aliexpresu, tak jsem se rozhodla, že mu objednám kamaráda. Teda kamarády hned tři. Prostě pro anál budu mít vždy slabost. Vzala jsem si kuličky, kolík, který se postupně rozšiřuje a ještě takový ten rozkošný šperk do zadku, protože ten musí mít každý. A dobrý. Každý, kdo si někdy něco strkal dobrovolně do zadku, ví, co to s ním dělá. A mně všecky tyhle věcičky dělají dobře stejně. Nejsou nijak velký, tak akorát, aby člověka prdel nebolela, ale aby z toho taky něco měl. U mě je to nutnost při lízání, protože to několikanásobně zvyšuje rozkoš. MUŽ už takhle rozehrává orální symfonii, ale když mi tam strčí prst, nebo teď teda už ten kolík, je to hned. Stejně tak i při sexu. Je lepší píchat s kolíkem v zadku, ten pocit je jiný, mnohem intenzivnější. A když si dám ještě vrnítko na klitoris. Konec, už jen představa toho mě rajcuje.  Dále jsem si nechala poslat venušiny kuličky, ale to spíše ze zdravotních důvodů, protože všude čtu, jak je to fajn pro pánevní dno. No tak proč ne. Abych se přiznala, se mnou nedělají absolutně nic. Jsou kovové a v sobě mají ještě další kuličky, které by pohybem měly stimulovat, ale fakt nic. Vím ale, že nejsem jediná, hodně mých kamarádek to má podobně. Takže si je dávám spíše při uklízení nebo když jedu na nákup. Vždycky jsem to chtěla zkusit, ale jelikož jsem k tomu imunní, přemýšlím spíše o tom análním kolíku. Kdyžtak dám vědět, jestli jsem nemusela mezi regály ho vyndat :D



pondělí 1. března 2021

Čo ti jebe?

Už mockrát jsem si říkala, proč sakra nemůžu být, co se vztahů týče, normální. Vždycky, když jsem se s někým zapletla, dopadlo to slzavým údolím nebo následnou totální ignorací z mojí strany. Od svých sedmnácti jsem měla vztah, který trval sedm let. A já si myslela, že jsem šťastná. Jenže tomu tak nebylo. Nikde jsem nechodila, neměla skoro žádné kamarády a myslela si, že to, že jsem našla Pana božského, mi k životu úplně stačí. Jenže vztahy mají být o kompromisech. A ten náš byl. Z mojí strany. Takže vlastně žádný kompromis, ale ústupek. Se divím, že nám to takhle dlouho vydrželo, na druhou stranu mi to dalo to, že dneska už dokážu s grácií poslat všechny kokoty do prdele. Možná, že je to i mým přístupem, možná, kdybych dala nějakému chlápkovi šanci, může mi ukázat, že mužská část naší populace se dokáže chovat slušně, ale zatím se tak nestalo. Asi jsem prokletá. MUŽ je muž, je to nejlepší kamarád, přítel, ale někdy taky totální idiot, lavrboj, rameno na vybrečení a v neposlední řadě fakt dobrej píchač a hlavně tolerantní chlap. Za ty dva roky mojí nečinnosti jsem se s pár klukama seznámila. A tohle je článek o jednom z nich.


Vždycky jsem měla slabost pro Slováky. A jednoho takového jsem potkala na dovolené, na kterou mě vzal MUŽ. Už se znali z dřívějška, ale sám MUŽ pronesl, že o něm nemůže říct, že je to kamarád, spíš známý, protože tenhle Slovák je hodně specifická postava. No nějak jsme se se Slovákem sblížili a když jsme s MUŽEM po týdnu odjížděli na další část naší cesty po Evropě, skoro jsem musela zamáčknout slzu. Ale odjížděla jsem s pozvánkou do Tater. Čo ti jebe? Nejdřív jsem nad tím ani neuvažovala, ale celkem dost jsme si volali, psali a dokonce MUŽ mě sám odvezl na nádraží a mával mi z nástupiště. Co budu povídat, byl to zvláštní týden. Celkem si mě ten chlap získal, zpáteční cesta byla ve znamení pofňukávání. Došlo to až tak daleko, že i díky němu jsem se dokopala a odjela do ciziny za ním. Teda ne úplně za ním, ale s MUŽEM, který byl taky jediný, kdo o nás věděl. Jelikož v místě, kde teď žiju, je velká komunita Čechů a Slováků, nebylo těžké se adaptovat. A hlavně šlo náš "vztah" se Slovákem docela dobře skrývat. Já jsem o žádné skrývání nestála, stejně jsme spolu jen spali a neviděla jsem problém v tom, kdyby to někdo věděl. Jenže asi je něco divnýho na tom, že vám člověk tvrdí, jak by si nás dovedl představit spolu jako pár a pak, když s váma stráví noc, ostatním tvrdí, že spal doma. Jasně, jednou, dvakrát, proč ne, ale takhle to bylo pořád. Čím víc jsme se poznávali, tím víc jsem chápala, že tohle úplně nepůjde. Ani v té posteli to neklapalo. Byl tak průměrně vybavený, což mně vyhovuje. Jenže ho měl tak zvláštně zahnutýho nahoru. Když jsme jebali, tak chtěl jen, abych byla pod ním. Tak se stalo, že jak mě dloubal pořád tím jedním stylem a do toho jednoho místa, že mě to začalo bolet. A fakt dost. Když jsem mu řekla, že bychom mohli změnit polohu, tak se urazil. Čo ti jebe? Když jsem mu řekla, že mám ráda lízání, tak ze sebe dělal macha a ve výsledku vydržel asi dvě minuty. A tvářil se jak kdybych prožila nejlepší orgáč v životě, přitom jsem ani nestihla zaznamenat, že něco proběhlo. Když jsem mu řekla, že mě nebaví dlouhý sex, on na to jen řekl, že on jo a že s ním si to oblíbím. Ani piču. Několikrát se stalo, že jsem celou akci ukončila s tím, že mě to nebaví a byl oheň na střeše. Celé to dopadlo tak, že jsem se na Silvestra opila a všechno mu to vytmavila. A skončila jsem na černé listině. Kdykoliv jsme se potkali, dělal, že neexistuju. Začal mě pomlouvat před mýma kamarádama a sabotoval dokonce i moji práci. Tož malé uražené děcko. Pak začal první lockdawn, já odjela domů a když jsem se po třech měsících vrátila, už měl ofiko přítelkyni. Dobře, taky jsem udělala pěknou botu, to když jsme se opili u Slováka v hospodě kde pracuje a já svému šéfovi. který je zároveň můj dobrý kamarád, vyprávěla, jak jsem měla trojku, jak mám ráda anál a podobné historky z mého sexuálního života. Potom mi Slovák jen napsal zprávu, kde stálo, že dobrý pocit, který ze mě měl, vyprchal a přeje mi pěknou cestu domů. Čo ti jebe? Nakonec mi laskavě dal druhou šanci. A pak stejně přišel vzpomínaný Silvestr. Nelituju toho. Mám sice pro Slováky slabost, ale jestli by měl každý povahu jako tenhle člověk, už bych raději ani Tatry nenavštívila. A to hory miluju. 


Když jsem tak nad vším přemýšlela, uvědomila jsem si, že asi nedokážu být věrná, prožít život jen s jedním člověkem. A chlap, který by mi tohle toleroval, neexistuje. Do MUŽE jsem byla taky zakoukaná, ale teď, když vlastně spolu jsme, i když za nějaký oficiální vztah se to nedá považovat, vím, že bych si žádné šťastní až do smrti představit nedokázala. Jsem ženská, která nikdy nechce mít děti, nikdo mi to nevěří, ale nechci je. Jsem ženská, která si chce užívat, poznávat nové místa, nové lidi, učit se nové věci. A tohle by chlap prostě brzdil. Je to se mnou těžký, no...