sobota 30. června 2018

Polissons et galipettes

Znáte, neznáte? Jedná se o film, který je složený z několika krátkometrážních porno filmů, natočených na začátku 20.století. Jako, řeknu to upřímně. Je to spíše úsměvné než erotické. Aspoň pro mě. Ale je to kouzelné. Vidět, že i před sto lety byli lidi čuňata. V tom dobrém smyslu. Dneska si na netu nejdete skoro všechno, ať už se vám líbí jakákoliv kategorie porna, a tady v těch příbězích je to taky. Možná až moc, přece jenom lízačka jeptišek se psem je i na mě dost :D Ale ty ženské měly tehdy něco do sebe, to se musí nechat :)

pátek 29. června 2018

Po opici

Umírám. Je mi pěkně blbě. Deprese je na spadnutí. Z toho plyne ponaučení, že chlastat během týdne se nevyplácí. Chybí mi sex. Nebo spíše mi chybí ON. Doprdele už. Včera jsem měla možnost sbalit kluka, kterej je přesně můj typ. Teda. David Beckham to není, ale má něco do sebe. Hodně. A já co? Nic. Už nebudu pít.


Taky míváte takový ten poalkoholový stav, kdy byste se nechali vyšukat jako nějaká sprostá děvka? Celý den nemyslím na nic jiného, než jak bych si nechala projet zadeček. S NÍM jsme to teda do análu nedělali, ale věřím, že by to bylo skvělý. Jenže na to si můžu nechat zajít chuť. Sjíždím od rána péčka, kde se lížou prdelky, prstí a šukají a přemýšlím, jak je možné, že jsem anál neměla takovou dobu. A to mi ještě kamarádka včera při našem alkoholovém dýchánku vyprávěla, jak to o víkendu dělali se svojim do prdelky.


Chtěla bych, aby si mě ON vzal hned teď, na nic se neptal a vyšukal ze mě duši. Prostřídal všechny díry a nebral na mě ohledy.


A na závěr postříkal obličej. Protože tak to děláme a milujem to. Teda pokud vám to nezateče do ucha a pak tři dny blbě neslyšíte :D Prý se říká, že je to pro ženskou ponižující, ale ON mi řek, že není víc sexy věc, než když se mi to líbí a užívám si to. A já si to opravdu užívám.


Už ani nepočítám po kolikáté si to dneska dělám. Jenže žádná hračka ani moje ruce mi pořádný penis nevynahradí. Jestli jsem nadržená normálně, tak po tom včerejším večírku mnohonásobně víc. Asi na dlouhou dobu stačilo.

úterý 26. června 2018

Nějak mokro

Mám chuť, po takové absenci, psát o tolika věcech, že najednou nevím, kde začít. Za poslední dobu se toho stalo hodně, možná více, než bych si sama přála. Je to už rok, co jsem bez stálého partnera. Neříkám bez sexu, to snad ani nejde. A je to měsíc, co jsem se seznámila s NÍM. A kvůli němu blbnu. Seznámili jsme se v baru a prokecali celou noc a pak i den a další noc. A to mezi náma nic nebylo. Ani jsem nechtěla, jenže stejně k tomu po pár setkáních došlo. A můžu říct, že lepší sex jsem dlouho nezažila. Nechápu, jak se mi tenhle člověk dokázal dostat takhle pod kůži. Jenže teď odjel na pár měsíců pryč a já mám absťák. Po třech dnech, co jsme se neviděli. Jsme jak Mila Kunis s Justinem v Kamarád taky rád, jen se bojím, aby to nedopadlo jako v tom filmu. Na nějaké happyendy zvědavá nejsem a pro zamilovanost v mým životě není prostor. Což jsme si spolu hned vyjasnili, proto teď nechápu svoje pocity. Bude to tou už třídenní absencí sexu. Určitě.


To hlavní, o čem tenhle článek má být, není vylívání mýho srdíčka, ale o zážitku, který se mi stal poprvé v životě. Aspoň v takové intenzitě. 
Byli jsme se podívat na filmovém festivalu a tak nějak jsme se od sebe nedokázali odtrhnout. Rozvalili jsme se večer na deku v centru města nad párty stanem, kde v tu dobu kalilo tak tři triliony lidí a tam se po sobě plazili. Jak kdyby nám bylo náct, ale bylo nám to jedno. A za chvilku se jeho ruka dostala do mých kalhot. Já nikdy na nějaké prstění nebyla, dokonce mi to bylo nepříjemné a proto jsem ho chtěla zastavit, že si spíše pohraju já s ním. Jenže. Než jsem něco stačila říct, začal a já byla ztracená. Opravdu mě vyprstil tak, že jsem stříkala. A hodně. A byla z toho tak vyjevená, že mi úplně došla slova. Chápete, mezi lidma, s klukem, kterýho vlastně vidíte po pár randíčkách, zažijete ten nejintenzivnější orgasmus v životě. No potěš. Já pak nebyla schopná už ničeho, tak mě gentlemansky doprovodil na trolejbus, rozloučil se pusou a tvářil se pěkně ješitně teda :D Ale tak asi měl být na co hrdý :D 


Za pár dní jsme u něj grilovali s kamarády a opakovalo se úplně to stejné. A pak vlastně pokaždé, když jsme spolu spali. Teď přemýšlím nad tím, co je špatně, že jsem musela čekat až do svých skoro třiceti. Kamarádka má mokrý orgasmus skoro pokaždé. Viděla jsme to a i ona se snažila mi to udělat, ale nic. A pak stačí potkat jednoho magora, se kterým se vlastně ani ze začátku vídat nechcete a on vám otočí všechno naruby. Ale tím správným stylem. 





Slovy klasika...

Slovy klasika. Je to takový ošklivý a zlý nepěkná věc. Můj starý blog byl, myslím, docela dobře rozjetý a já se mu opravdu ráda a často věnovala. A najednou? Nějaká milá NEVÍM KDO osoba se zapříčinila o to, že mi byl odepřen přístup do Bloggeru. Jasně, první co mě napadlo: Ty krávo blbá, si zapomněla heslo, ne? Ale nezapomněla. Možná jsem blondýna, někdy dokazuju, že vtipy o blondýnách jsou přece jenom založené na pravdě, ale když používáte všude jedno a to samé heslo, přihlašujete se každý den a máte to ověřené telefonním číslem a e-mailem, tak asi chyba nebude na mojí straně. Ani moje žalostné prosby administrátorům nepomohly. Sice si s počítačem rozumím asi jako motorkář s lakem na nehty, ale tak co, zkusím to znova. Staré příspěvky se mi nechcou kopírovat, tak sem hodím jen odkaz na starý blog. 
Takže jako jediná možnost mi nezbylo nic jiného, než vytvořit nový blog. Netušila jsem, kolik pravidelných čtenářů budu mít a moc mě těší vaše reakce, proto se na to nevykašlu. Teďka je čas hodit frustraci za hlavu a dát se do toho všeho znova naplno. Jo a vím, že nová adresa není nic světobornýho, ale opravdu se mi nechce přemýšlet nad něčím originálním. Novou identitu si zakládat kvůli tomu nebudu :D 


Tady si můžete počíst starší příspěvky. Na některé budu navazovat a je jich škoda, aby se na ně zapomnělo. Samochvála sice smrdí, ale když mě nepochválí někdo jiný, musím si vystačit sama. Jak ve více věcech :D